Právo na tlumočení

Jako přistěhovalec můžete potřebovat pomoc tlumočníků.​ Přistěhovalci mají právo získat tlumočníka pro zdravotní péči, při jednání s policií a u soudu.​

Dotyčná instituce by měla tlumočníka zaplatit. Musíte sami požádat o tlumočníka s upozorněním. Nebojte se říct, že službu potřebujete. Je to tvé právo.

Tlumočníci mohou být potřeba i při jiných příležitostech, např. při vyřizování věcí souvisejících se školami a různými servisními středisky.

Podle právních předpisů o právech pacientů mají pacienti, kteří nemluví islandsky, nárok na výklad informací o svém zdravotním stavu, plánované léčbě a dalších možných nápravných opatřeních.

Pokud potřebujete tlumočníka, měli byste to uvést při domluvě s lékařem na klinice nebo v nemocnici.

Dotyčná klinika nebo nemocnice rozhodne, zda bude za tlumočnické služby platit či nikoli.

Ti, kteří nemluví islandsky nebo mají omezenou znalost jazyka, mají během soudního řízení nárok na tlumočení. Pravidla o tom, kdo tlumočení hradí, se však liší v závislosti na typu případu:

• V trestních věcech hradí náklady na tlumočení stát.
• V občanskoprávních věcech musí zúčastněná strana uhradit tlumočníka, s výjimkou zvláštních výjimek.
  Mezi příklady výjimek patří případy týkající se otcovství, zbavení způsobilosti k právním úkonům, soukromého stíhání a případy, kdy soudce ustanoví tlumočníka na základě dohody s cizím státem.

V občanskoprávních věcech si proto strana může muset na rozdíl od trestních věcí uhradit tlumočení sama.

V mnoha případech je najímán tlumočník, který tlumočí komunikaci s městskými sociálními úřady, odbory, policií a ve firmách.

Pomoc tlumočníků je často získávána v mateřských a základních školách, např. při pohovorech s rodiči.

Dotyčná instituce je obecně odpovědná za rezervaci tlumočníka a zaplacení služby. Totéž platí, když sociální služby vyžadují tlumočení komunikace.

Ne vždy jsou tlumočníci pro jednotlivce zdarma, a proto je dobré ověřit si politiku každé instituce nebo společnosti ohledně platby za tlumočení.

Při žádosti o služby tlumočníka je nutné uvést jazyk dotyčné osoby, neboť ne vždy stačí uvést zemi původu.

Jednotlivci mají právo odmítnout služby tlumočníka.

Tlumočníci jsou při své práci vázáni mlčenlivostí.